12. emise 1893

Další vydání, které mělo platnost od roku 1893. Kolkové známky XII. emise byly vydány s odstupem pěti let od předchozí emise, a to přesto, že platilo rozhodnutí, že emise se mají střídat nejpozději po třech letech. Důvodem opožděného vydání bylo, že ministerstvo financí vyvíjelo tlak na zavedení nové technologie tisku, ale dvorní a státní tiskárna stále nebyla hotova se zkouškami. Dosavadní zkoušky neodpovídaly potřebné kvalitě kolkových známek a požadovanému způsobu jejich zabezpečení proti zneužití a falšování. Proto po průtazích souhlasilo ministerstvo financí s vydáním nové emise ve staré úpravě. Byly znovu použity tiskové formy předchozí emise s úpravou podtisku vyříznut ročník 1893″. Tiskárna pro větší bezpečnost známek opět použila k tisku obrazu kolkové známky rozdílných barev a pro podtisk byly využity jasnější a výraznější barvy. 

Krejcarové hodnoty 12. emise 1893
Zlatkové hodnoty 12. emise 1893

Papír je chemicky impregnován tak, aby se změnila jeho barva při styku se zásadami či kyselinami (při případném odstraňování přepisu známky či razítka). Jako lep byla nově použita arabská guma nanášená strojově. Kromě běžného papíru, dodávaného stále z papírny v Neusiedlu, byl pro část nákladu použit i tzv. bezpečnostní papír s černým žilkováním – bílý nebo slabě nahnědlý. Rovněž některé tiskové formy byly v průběhu tisku upraveny. Část nákladu byla tištěna tiskovými formami 10 x 10 známek, část nákladu však tiskovými formami 10 x 5 známek. Pro část nákladu byly objednány i jiné formáty papíru.

Měditisk (obraz) komb. s knihtiskem (podtisk stromového listu). Papír bílý, slabý až středně silný, část nákladu černě žilkovaný bílý či slabě nahnědlý. Průsvitka,,STEM- PEL MARKEN“. Rz 10 1⁄2 až 13. TF u většiny hodnot 10×10 (10 řad po 10 známkách), u zlatkových hodnot a hodnot 50, 60, 75 a 90 kr 10×5.

Vyskytují se kolky s vynechaným zoubkováním po jedné straně, chybějící 1 nebo 2 perf. otvory jsou běžné. Alespoň část průsvitky je na cca 40 % kolků. Časté jsou nepřesnosti soutisku a odlišnosti barevných odstínů. Rozdíl od uváděných rozměrů obrazu často kolísá až o 1 mm. Známky stříhané jsou zkusmé tisky, většina je ve stejných barvách jako originál.

Zkoušky nové technologie tisku a používání nového druhu papíru se chýlily ke konci, a tak emisí 1893 končí dlouhé období, kdy obraz známek i podtisk (kromě vyříznutého ročníku) se neměnily.