7. emise 1879
Již v roce 1877 ministerstvo financí uložilo dvorní a státní tiskárně připravit urychleně vydání nové emise kolkových známek na rok 1879 s tím, že musí mít již zcela jiný obraz. Dvorní a státní tiskárna se proto obrátila na vedoucího umělecké školy při muzeu umění ve Stuttgartu prof. Herdtleho, aby tento obraz navrhl. Bylo mu řečeno, že mohou být zdobeny jak ornamentálně, tak figurálně, a v dolní části známky musí být větší místo na vytištění letopočtu emise; zde měla být kolková známka také znehodnocována přepsáním částí textu listiny.
Dvorní a státní tiskárna se obrátila i na další umělce, a to na prof. Friedricha Sturma z umělecké školy při umělecko-průmyslovém muzeu ve Vídni a na malíře Ernsta Pesslera. Tak začala další etapa vývoje kolkových známek v předlitavských korunních zemích rakouských.
Jak vypadala 7. emise, vidíme dole, co vydání předcházelo a co vedlo k tomuto vzhledu, dočtete se dále.
Návrhy obrazu nových emisí kolkových známek na základě předchozí výzvy předložili vídeňský malíř Ernst Pessler, profesor umělecké školy ve Vídni Friedrich Sturm, vedoucí umělecké školy ve Stuttgartu prof. Herdtle a z vlastní iniciativy také profesor rytectví vídeňské umělecké akademie Louis Jacoby. Z těchto návrhů pak byly vybrány některé návrhy Pesslerovy a Herdtleho. Z nich byly zhotoveny fotografické zmenšeniny v předpokládaných rozměrech budoucích kolkových známek, ty pak překresleny na litografický kámen, z něhož byly provedeny otisky pro srovnání vhodnosti navrhovaných obrazů kolkových známek.
Pro velikostní kategorie I, II, V, VI, VII zkušebních litografických tisků byly nejprve vybrány návrhy Pesslerovy a pro velikostní kategorie III a IV návrhy Herdtleho. Jako podtisk litografických tisků byl zvolen pro krejcarové hodnoty rastr horizontálních linií, pro zlatkové hodnoty rastr linií vertikálních. Podle původních kreslených návrhů a zhotovených litografických otisků byly pak vyryty originální štočky. Štočky pro krejcarové nominální hodnoty zhotovil rytec Josef Benedict, pro zlatkové hodnoty rytec Johann Sonnenleitner. Detaily rozpracování do rytin konzultovali a sledovali prof. Jacoby a prof. Herdtle. Z originálních štočků pak byly galvanickou cestou zhotoveny tiskové štočky a provedeny kontrolní otisky. Na základě porovnání těchto otisků byly znovu přehodnoceny obrazy nominálních hodnot kolkových známek a bylo rozhodnuto, že pro definitivní tisk jsou nejvhodnější pro první čtyři velikostní kategorie, krejcarové, návrhy prof. Herdtleho s ornamentální výzdobou, vyryté Benedictem a pro další tři velikostní kategorie, zlatkové, návrhy Pesslerovy s výzdobou orna- mentální i figurální, vyryté Sonnenleitnerem. Pro nominální hodnoty téže velikostní kategorie byl vybrán stejný obraz kolku. Figurální výzdoba zlatkových hodnot má symbolický charakter. U velikostní kategorie V (1 až 3 fl), jsou to dvě figury sedící u architektonického soklu, vlevo Obchod, vpravo Orba se svými atributy, na soklu je hodnotový štítek. Figurální výzdobu u velikostní kategorie VI (4 až 7 fl) představuje postava Austrie se štítem a mečem, sedící na stolici podobné trůnu. Pro velikostní kategorii VII (10 až 20 fl) byly zvoleny dvě alegorické postavy – Průmysl a Řemeslo se svými atributy. Současně bylo rozhodnuto, že budoucí kolkové známky budou ryty v sedmi velikostních kategoriích, a sice:
Koncem roku 1877 byly již k dispozici všechny rytiny nominálních hodnot podle definitivně zvolených vzorů a začalo se s výrobou originálních matric a tiskových desek. Bylo však nutno ještě rozhodnout o velikosti tiskových forem a tedy i o velikosti objednávaného papíru.
Nakonec byla zvolena 50-ti kusová tisková forma (10 ks na šířku, 5 na výšku). Pro velikostní kategorie I a Il byl objednán papír rozměrů 30 x 21 cm (označován jako formát A), pro velikostní kategorie III a IV papír rozměrů 35 x 23 cm (formát B) a pro zbývající velikostní kategorie V, VI a VII papír rozměrů 40 x 28 cm (formát C).
Průsvitka na papíru je složena z písmen „STEMPEL MARKEN“, písmena průsvitky vysoká 24 mm.
Jako podtisk byl zvolen opět vzor stromového listu, pro který byly po dílčí úpravě použity původní knihtiskové desky. V dolní části podtisku je ve stromovém listě vyříznut letopočet příslušné emise, který při tisku vychází negativně bíle. V podtisku jsou obrysy letopočtu obtaženy silnou čarou. Rovněž tak je v podtisku vyříznut kruhový štítek pro tisk nominální hodnoty.
Dvorní a státní tiskárna však nebyla spokojena s cenou dodávaného papíru, a tak v roce 1880 došlo ke změně dodavatele. Na základě konkurzu byla vybrána akciová společnost papíren v Neusidelu v Dolních Rakousích a 2. 7. 1880 s ní uzavřena smlouva na 3 roky (později prodloužena). Zatímco původní cena papíru formátu A, B, C z papírny ve Schlöglmühle byla 3 fl 63 kr, 4 fl 63 kr a 6 fl 57 kr za balík o 1000 kusech s 5% rabatem, nová cena z papírny v Neusidelu byla podstatně nižší, a to 1 fl 75 kr, 2 fl 32 kr a 3 fl 11 kr za balík. Egutéry pro zhotovení průsvitky byly z papírny ve Schlöglmühle.
Po úspěšných zkouškách nových obrazů i rozměrů kolkových známek prováděných v předchozích letech rozhodlo ministerstvo financí, že začátkem roku 1879 bude vydána další emise, tentokrát zcela odlišná od předchozích. I když bylo navrhováno, aby velikostí kolkových známek bylo více, vzhledem k provedeným zkouškám a tomu, že již byly zhotoveny tiskové desky, zůstalo u sedmi velikostních kategorií kolkových známek. Rovněž byly odmítnuty návrhy na změnu podtisku (rovnoběžné linie, čtvercový rastr apod.) a tiskárna zůstala u osvědčeného podtisku v podobě stromového listu. Pro novou emisi byl v dolní části známky, kde bylo volné místo, vyříznut letopočet 1879. Možnost falšování tím, že nižší hodnoty mohou být zaměněny za vyšší, odpadá, neboť obrazy jednotlivých velikostních kategorií známek se liší a různé jsou i barvy podtisku.
Měditisk (obraz) kombinovaný s knihtiskem (podtisk stromového listu). Papír bílý, slabý až středně silný, průsvitka,,STEMPEL MARKEN“. Rz 9, 9 1/2, 10 1/2 až 13. TF u všech hodnot 5 x 10 (5 řad po 10 známkách).
Méně časté je Řz 9 a 9 1/2. Vzácně se vyskytují kolkové známky s vynechaným zoubkováním po jedné straně. Běžný je naopak chybějící perforační orvor nebo dva. Alespoň část průsvitky se vyskytuje cca u 40 % známek. Časté jsou nepřesnosti soutisku a poměrně výrazné rozdíly v barevných odstínech jednotlivých hodnot. Také rozměr obrazu se běžně odchyluje od průměru až o 1 mm.