14. emise 1910
Od vydání 13. emise uběhlo dlouhých 12 let. Co tomu předcházelo jsme zmínili u 13. emise, pokračování najdete pod obrázky kolků 14. emise.





Profesor rakouského muzea umění Kolo Moser byl vyzván, aby navrhl nový obraz kolkové známky. Předložil celkem tři návrhy. První s portrétem císaře, druhý s podobiznou Austrie a třetí zdobený jen dekorativně. Ministerstvo financí, hlavně z důvodu úspory, tiskárně doporučilo zachovat původní podobu kolkové známky. Dvorní a státní tiskárna nechala však nově zhotovit portrét císaře tak, aby byl výraznější. Rytinu hlavy provedl Ferdinand Schirnböck podle plastického modelu dvorního medailéra prof. Rudolfa Marschalla. Hlava byla doplněna původním zdobením, vyroben originální knihtiskový štoček. Mezitím byl obraz kolku přenesen i na litografickou desku a vyzkoušen tisk různými barvami, aby bylo možno použít co nejvýraznější barvy. Knihtiskový štoček rozmnožen a zhotovena tisková deska. V druhé polovině roku 1908 byly provedeny tiskové zkoušky na papír požadované kvality, které byly vesměs úspěšné, a tiskárna oznámila ministerstvu financí, že je připravena na tisk další emise. Ministerstvo financí rozhodlo také, že počet nominálních hodnot kolkových známek bude z 35 zre- dukován na 27. Z tisku byly vypuštěny nominální hodnoty 6, 8, 60 a 80 haléřů, 12, 15, 30 a 40 korun. Rozměr obrazu kolku byl stanoven jednotně pro haléřové i korunové hodnoty, a to 26,5 x 35,5 mm.
Papír použitý pro tisk nové emise má lepší kvalitu než u emise předchozí. Pórovitost je odstraněna lepší impregnací pryskyřicemi a je vylepšena jeho vláčnost a pružnost. Nevýhodou tohoto papíru však bylo, že špatně přijímal barvu, a tak pod lupou vidíme, že tisk obrazu je málo ostrý, což není způsobeno opotřebováním tiskové desky, ale špatnou přilnavostí barvy. Pro tisk byly voleny výraznější barvy. Podtisk na rubu v první tenké lepové vrstvě byl u haléřových nominálních hodnot okrový, u korunových hodnot zpočátku olivový, od července 1910 byl pak pro zvýraznění tištěn barvou zelenou. Tisk obrazu haléřových hodnot byl proveden barvou modrou, korunových hodnot červenou. Barvy jsou citlivé na alkohol a kyseliny, takže změna barvy prozradí každou snahu odstranit znehodnocení známky. Použití jen dvou fází tisku jedenkrát na rub, jedenkrát na líc – značně zjednodušilo a zlevnilo výrobu a umožnilo použití rychle schnoucích barev. V roce 1916 byly v souvislosti s rostoucími válečnými výdaji upraveny a podstatně zvýšeny kolkové po- platky. Z nových poplatkových stupnic vyplynula potřeba nových nominálních hodnot, a to 60 a 80 haléřů, naopak některé nominální hodnoty se přestaly tisknout. Byly to 14, 24, 25, 26, 38, 64, 72 haléřů a 7 korun.
Z nedostatku originálního papíru se některé hodně používané nominální hodnoty v posledním roce války tiskly i na obyčejném papíře kancelářském. Podtisk i obraz se tiskly na líci známky. Takto vytištěny jsou známy nominální hodnoty 2, 4, 10 a 20 haléřů viz foto výše.
. Kolkové známky XIV. emise Knihtisk, papír tenký, průsvitný, bez průsvitky; některé hodnoty na kancelářském papíře. Řz 12, 13. Rozměr obrazu všech hodnot 26,5 x 35,5 mm. Hodnoty 2, 10, 24, 30 h měly TF 5×10, tj. 5 řad po 10 známkách, všechny ostatní hodnoty TF 2x (5×10), tj. tiskovou desku s 2 PA (á 5 řad po 10 známkách)
Kolkové známky emise 1910 byly na území českých zemí pro rozpadu rakouské monarchie v platnosti do 20. 1. 1919. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi byly v platnosti kolkové známky uherské, a to až do doby definitivního připojení jednotlivých částí těchto zemí k Československé republice.